Lukostřelba

Každý jsme ve filmu viděli lukostřelce, a je nám docela jasné, že většině z nás tenhle sport imponoval. Snad proto, že je tak elegantní a přesný. Lukostřelba kombinuje umění lovecké a vojenské, ale neopomíjí ani sportovní. A věděli jste, že je národním sportem Bhútánu? Chtěli jste někdy začít ale nevěděli jste jak? Jaké vybavení je zapotřebí, jak se zařadit? V tomto článku vám pomůžeme s úvodem do lukostřelby. 

Proč je lukostřelba ten pravý sport pro každého?

✅Lukostřelba je zábavný, a poměrně levný sport. Zezačátku totiž sportovní kluby luky a šípy propůjčují. 

✅Dá se provozovat jak venku, tak uvnitř. 

✅Pomáhá se soustředěním. Naučíte se tak vnímat sami sebe a rozvíjet svou vlastní stabilitu.

✅Ze začátku se o vás postarají znalí a kvalifikovaní lukostřelci. Je proto snadné se rychle rozvíjet. 

✅Rozvíjíte tak svou osobnost po psychické a fyzické stránce. 

✅Je vhodný pro děti i dospělé bez rozdílu. 

✅Přispívá k naučení se praktických dovedností- lov, a nebo jak by někdo mohl trefně dodat, hodí se při zombie apokalypse. 

Co to je to lukostřelba?

Lukostřelba je olympijský sport, zato ale technika stará po tisíce let. Jejím cílem je, aby střelec co nejpřesněji trefil terč, a to z různých vzdáleností. Ve sportovní disciplíně je vítězem ten, kdo na konci skóruje nejvíce body. 

Co potřebuji na lukostřelbu?

• V základě především luk (cca 2 000,-). 
• Šípy ( 3 kusy cca za 700,-).
• Terče (cca 500,-). 
• Nadále se doporučují chrániče, které bojují proti oděrkám a modřinám. Ty existují na prsty nebo prsteníky. Využívají se i chrániče předloktí a náprsenka. Celé sady zakoupíte cca za 300,-)
• Lukostřelecké ochranné rukavice (cca 200,-)
• A nakonec toulec, kam se ukládají šípy. (cca 200,-)

Luk 

Když chcete provozovat sport, co je důležitějšího než pochopení jeho výbavy? Samozřejmě vám nenabídneme kompletní přehled luků a kompletní historie. Nabídneme vám spíše krátkou sondu. 

Jedná se tedy o střelnou zbraň, která je složená z pružného lučiště (mechanická část luku, která se napíná tětivou) a nepružné tětivy (Tětiva je šňůra, co spojuje dva konce luku. Využívá energii napjatého luku, aby dosáhla co největší rychlost šípu.). 

Klasicky bývali šípy bambusové či dřevěné. S nimi se dnes stále setkáme v disciplíně zvané Tradiční lukostřelba. Jinak jsou spíše zastaralé, a střelci je vyměňují za karbonové či duralové šípy. Ty mívají na konci opeření, které zlepšuje letové vlastnosti šípu. Na druhém konci je pak kovový hrot. 

Zajímavost: To, co je na luku fascinující je, že byl vytvořen několika kulturami zároveň, to ale nezávisle na sobě; tudíž jedna kultura neovlivňovala tu druhou. A co je ještě zajímavé? Luk a šíp využijete k rozdělání ohně, jako hudební nástroj nebo k soustružení dřeva. 

Typy luků

Jednoduchý luk– Lučiště je tvořeno jednoduchým, po natažení tětivy, obloukovitě prohnutým kusem dřeva, bambusu, plastu aj. Jedná se o nejstarší typ, jak geograficky tak historicky. Dělí se na dlouhé či krátké luky a nadále se rozdělují dle typu průřezu- D, eliptický, trojúhelníkový, zploštělý aj. 

Dlouhý luk– Aneb longbow, má délku lidské postavy, alespoň přibližně. Délka ramene je stabilizační prvek. Má menší stacking, což je strmost náběhu síly na konci nátahu. Je proto i menší úhel konce tětivy a ramene. Rameno dlouhého luku je méně stresované než u krátkého luku, je proto efektivní a přesný. 

Reflexní luk– Tzv. recurve, se vyznačuje prohnutím konců ramen směrem dopředu. Je reflexní a dosahuje se s ním vysokého přepěru. Má zahnuté konce, které docilují srovnatelné efektivity a délky, co má delší luk. 

Kladkový luk– Tzv. compound, je moderní druh luku. Připomínají kladkostroj. Používá se při sportovní lukostřelbě či lovu zvěře. Má nesymetrické kladky na konci luku. Natahuje se nerovnoměrně (největší nárůst síly je na začátku a nejmenší ja konci).  

Peletový luk– Jeho součástí je váček, kam se vkládají střely (U peletového luku se totiž střílí za pomocí olověných kuliček nebo kamínků). Princip používání se neliší od balistru, což je malá kuš s ocelovým lučištěm. 

Šíp

Šíp se skládá z dříku (radiště), hrotu a hlaviště (končík) s vodícím žlábkem a tětivou. Mívá opeření nebo také křidélka. Ty šíp stabilizují a zlepšují jeho aerodynamické vlastnosti. Setkáme se s duralovými, laminátovýmk, dřevěnými, karbonovými šípy aj. Ratiště mají z trubky různé tvrdosti. 

Správnost délky šípu se pozná tak, že konec šípu vykukuje mezi napnutými prsty rukou. Konec šípu se tak zapře do jugulární jamky a sevře se v předpažení rukou.  

Jak se střílí z luku?

Luk se natahuje naplno, a to na stejný nátah. U olympijského luku se proto používá klapačka, jež indikuje natažení na stejný nátah. Zajišťuje se tak stejná metná rychlost při každém výstřelu. Tětiva se napíná třemi prsty, což se takže označuje jako hrabičkové držení. Střelci se chrání rukavicemi či zástěrkou. Ruka svírá tětivu u u tváře v tzv. kotevním bodě. 

Po výstřelu se tětiva se ohýbá a šíl je veden okolo luku. Vypouští se bokem. 

Pro lepší pochopení přikládáme video. 

TIP redakce ProSportováni.cz: Za začátku je lepší si obstarat trenéra či se poradit s profesionálem. Je důležité naučit se chápat principy a styly lukostřelby hned ze začátku. A to správně, abyste si neublížili a vaše míření bylo přesné. 

Sportovní lukostřelba

Sportovní lukostřelba se zaměřuje na přesnou trefu do terč, a to v konkrétních vzdálenostech. Jindy se setkáme s názvem terčová lukostřelba, kterou má pod záštitou WA, aneb světová lukostřelecká federace. U nás v čechách ji zaštiťuje Český lukostřelecký svaz, ČSL. 

V Evropě a Americe je populární tzv. terénní lukostřelba, kde jde v základu o střílení do terče z různých vzdáleností, a to v exteriéru. 

3D lukostřelba

3D lukostřelba je disciplína, při níž se střelec snaží trefit 3D figurínu životní velikosti; lidi i zvířata. A aby to celé působilo ještě méně jako scéna z filmu, střelba probíhá v lese. A to v relativně náročném terénu. Střelec se pak pohybuje po trati, kde se setkává s jednotlivými stanovišti, také terči. A to s počtem jednoho výstřelu. Vzdálenost od terče je nezadaná. 

Terčová lukostřelba

Již zmíněná WA, a asociace FITA, jsou členy Mezinárodního olympijského výboru; terčová lukostřelba je olympijský sport. 

Soutěž probíhá pod širým nebem na travnaté ploše. Řadí se proto do programu letní olympiády. Střílet se může z 30 až 70 m. 

Při halové lukostřelbě (indoor), se střílí z 18 až 25 m. 

To, co mají halová i exteriérová lukostřelba společné, je počet terčů. Většinou se při nich setkáme s 12 známých a 12 neznámých figur, tedy terčů. 

Závod probíhá po sadách, složených ze 3 až 6 šípů. Každá ze sad je zakončena zapsáním skóre a vytažením šípů. Čas na vystřelení sady je časově omezen. 

Jak to funguje s terčem?

Terč na terčovou, olympijskou, lukostřelbu má 11 soustředěných kruhů. Kruhy pak mají hodnoty od 1 do 10 (tak trochu jako u šipek). Jedenáctý kruh, tzv. X, má hodnotu 10 a konečný počet X se na konci sčítá. Průměř terče může být od 40 do 122 cm. 

Terénní lukostřelba

Terénní lukostřelba je podobná té terčové, jedině s rozdílem, že terče jsou rozmístěné v terénu jako je třeba les, park či louka. Terče bývají neoznačené a neznámé. Jednoduše řečeno, je to ideální disciplína pro ty, kteří vždy obdivovali Legolase. Naučíte se střílet z kopce, do kopce, mezi stromy aj. Její složitost spočívá v tom, že střelec musí být schopen dobře odhadnout vzdálenost. 

Pokud byste chtěli v terénní lukostřelbě závodit, pak pravidla spadají pod WA. Soutěže samotné pak probíhají na kraji lesa. Závod má dvě kola a 2 x 12 stanovišť. Na každý terč připadají tři šípy.  

Tradiční lukostřelba

Tradice je tradice, a historie má i přes svou krutost velké půvaby. Luky, které používá tradiční lukostřelec jsou vyrobené z tradičních materiálů. Tedy dřeva, bambusu, rohoviny aj. U tohoto luku nehledejte stabilizátory nebo mířidla. 

U tradiční lukostřelby je pak kladen důraz na všestrannost střelce – jeho schopnost pohybovat se terénem, střílet pohyblivé i statické terče.  

Jak trénovat na to, stát se lukostřelcem?

• Jakmile máte doma vlastní šípy, určitě trénujte střelbu na terč. A to ve vzdálenosti cca 5-10 m. Snažte se přitom měnit úhel střelby. 
• Pracujte na svém odhadu. Ti nejlepší lukostřelci svedou rychle přijít na to, z jaké vzdálenosti bude zásah nejpřesnější. Klíčem k takovým schopnostem je logicky zkušenost. 
• Snažte se nabíjet co nejrychleji svedete. Zkuste si stopovat počet zásahů za daný čas. 
• Posilujte. Čím silnější máte tělo, především pak paže, tím lépe se vám bude s lukem manipulovat. 

K lepší orientaci přikládáme video  

Závěr

Lukostřelba je originální a nápaditý sport. Tvrdit dnes, že je praktický asi není úplně pravda, ale nikdy nevíte, kdy se vám vaše schopnosti přijdou vhod. Hlavní je ze začátku pořádně trénovat a jít na pár kurzů. Osvědčíte si tak techniky, naučíte se lépe chápat své tělo, budete nuceni se plně koncertovat. Přeci jen, cvičení dělá mistra. Přejeme hodně štěstí!